Co to je a k čemu
vlastně slouží Kodifikační Systém NATO
„Kodifikační systém NATO“ - NCS (NATO Codification System ) je systém pro identifikaci, klasifikaci a přidělení „Skladového čísla NATO“ – NSN (NATO Stock Number) položce, dodávané ze zemí, anebo do zemí NATO. V současnosti jej pro jeho účelnost využívá i mnoho států mimo NATO. Je navržen k dosažení maximální efektivnosti materiálně-technického zabezpečení a správy dat pro výzbroj a výstroj. Tento systém byl pro použití při identifikaci zařízení a zásob schválen všemi signatáři aliance.
Základním dokumentem tohoto systému je „Manuál pro kodifikaci v NATO“ - ACodP-1 (Allied Codification Publication No.1), který popisuje operační postupy systému. Pro vojenskou aplikaci byl systém přijat dvěma normativními smlouvami NATO - STANAG 3150 a 3151. Tento systém používají také některá civilní ministerstva zemí NATO. Je řízen skupinou NATO národních ředitelů pro kodifikaci a na jeho praktický výkon vždy dohlíží „Národní úřad pro kodifikaci“ – NCB (National Codification Bureau).
Hlavním cílem je zvýšení efektivnosti celého logistického systému. To umožňuje lepší manipulaci s daty, minimalizaci nákladů na logistiku a zvýšení účinnosti logistických operací.
Každá zásobovaná položka je označena :
·
jedinečným skladovým číslem NATO
Tato data jsou k dispozici v národních databázích. Dodatečné informace o položkách se také archivují ve formě referenční knihovny, která slouží k odstranění případných duplicit položek v databázi (položky, které již mají přiděleno skladové číslo NATO).
Použití „Kodifikačního systému NATO“ je založeno na principu odpovědnosti za kodifikaci položky. Tuto odpovědnost má vždy země výrobce položky, a to i tehdy, když se položka v této zemi nepoužívá. Za těchto podmínek tedy musí nakupující země vždy požadovat kodifikační činnost od země, ze které pochází výrobce.
Výhody Kodifikačního
systému NATO
Kodifikační systém NATO poskytuje informace týkající se identity položky, umožňuje registraci zdrojů zásob a poskytuje další údaje pro řízení. Použití kodifikačního systému NATO umožňuje také lepší rozhodování o požadavcích na výstroj a výzbroj a účinnou koordinaci v zásobování tím, že se vyloučí souběžný nákup a prodej jedné položky. Dále umožňuje snížení investic, skladovacích prostor, uchovávaných dat a počtu pracovníků vyloučením duplicitních položek, odstraňuje rozdílné varianty, typy a velikosti položek ze zásobovacích systémů, zlepšuje operace při rozdělování přebytků a nadbytečné výstroje a výzbroje pomocí jednotné identifikace každé položky zásob. Umožňuje také výměnu materiálového zabezpečení mezi kooperujícími organizacemi a zeměmi a zjednodušuje jejich vzájemný dialog.
Jednotlivé prvky
systému
Název položky Pro zajištění jednoty používá systém takzvaných schválených názvů položek. Ty jsou obsaženy v Národní příručce o kodifikaci - H6. Schválené názvy položek jsou zde uvedeny společně s jejich definicemi a kódy názvů položek. Používají se jak pro referenční tak i pro popisnou identifikaci položek. Když nemůže být název položky výrobce uveden s odkazem na schválený název položky, může být vyjímečně použit i neschválený název.
Klasifikace Velké množství položek zásobování vyvolalo potřebu vytvořit určité segmenty setříděním do příbuzných skupin. Každá skupina je tvořena položkami o stejných fyzikálních nebo provozních vlastnostech nebo určenými pro stejnou aplikaci a je určována dvoumístným číslem. V rámci každé skupiny se položky dále dělí na třídy. Tyto třídy jsou určovány dalším dvoumístným číslem, které tvoří spolu s kódem skupiny čtyřčíselný klasifikační kód NATO pro zásoby (NSC).
Identifikace Identifikace položky se skládá z určitého množství dat, která se požadují pro jasné stanovení základních charakteristik položky, tedy těch charakteristik, které dávají této položce jedinečný charakter a odlišují ji od ostatních položek zásobování. Každá identifikace musí být aplikována pouze na jedinou položku zásobování a opačně každá položka zásobování musí mít pouze jedinou identifikaci.
Existují dvě základní metody identifikace položek: referenční metoda a popisná metoda. U obou přístupů je určení skutečného zdroje položky zásobování jedním z nejdůležitějších předpokladů pro správnou aplikaci jednotného systému identifikace položky (STANAG 3151).
Referenční
identifikace
Je nepřímým procesem identifikace. Při tomto přístupu je název položky založen pouze na referenčních datech a referenčním čísle, které společně s kódem výrobce – NCAGE, položku jednoznačně identifikuje.
Popisná
identifikace
Vyžaduje použití jednotných názvů položek a technických popisů podle Příručky o identifikaci položek – IIG (Item Identification Guide). To je dokument, který se používa k identifikaci položky zásobování tak, že se popíší její atributy a znaky, aby se odlišila od jiných položek zásobování. Každá příručka (IIG) je samostatný dokument obsahující souhrn požadavků plus pravidla tvorby rozhodnutí pro stanovení individuální identifikace položky. Pokrývá určitou skupinu stejných položek a tvoří seznam požadavků pro identifikaci položky.
Skladové číslo NATO
(NATO Stock Number - NSN)
Jestliže je položka zásobování jedinečná, je jí Národním úřadem pro kodifikaci (NCB) přiděleno její vlastní skladové číslo NATO. Toto číslo je třináctimístné a je rozděleno do tří částí :
· První 4 číslice označují skladový klasifikační kód NATO (NATO Supply Classification Code) a přiřazují položku ke skupině a třídě podobných položek (viz. Klasifikace).
· Další 2 číslice označují „Národní úřad pro kodifikaci“. Česká republika má přidělen kód 16, Slovensko má přidělen kód 40.
· Posledních 7 číslic skladového čísla NATO tvoří číslo, které položce přiděluje „Národní úřad pro kodifikaci“. Toto číslo se přiděluje pouze jediné položce zásobování v rámci kodifikující země. V rámci této země je tedy unikátní.
NATO Stock
Number
59 05 - 16 -
0028934
59 05 - 40 -
0036192
|
59 |
skupina |
součásti elektrických a elektronických zařízení |
|
05 |
třída |
rezistory |
|
16 resp. 40 |
kód NCB |
16 = Česká republika, 40 = Slovensko |
|
7 posledních číslic |
číslo přidělené NCB |
unikátní identifikace položky v rámci země |